Výslovnost sanskrtu

V originále saṃskṛtam či v angličtině přepisovaný jako sanskrit. Je jazykem staré Indie, ve kterém je napsána většina děl týkajících se jógy a hinduismu. Slovo saṃskṛtam znamená dokonale složený či kultivovaný. Jelikož nejsem odborník, tak se omezím na jednoduchý přehled výslovnosti viz níže. Další, informace o sanskritu jsou k nalezení na wikipedii. Či pro samotné studium sanskritu můžete využít následující odkaz v angličtině, ucelenou anglickou učebnici od Winknera nebo si zakoupit knihu Učebnice sanskrtu.

 

Kaṇṭhya

(Hrdelní)

a

ā [á]

ka

kha

ga

gha

ṅa

ha

 

Tālavya

(Patrové)

i

ī [í]

ca [ča]

ca [čha]

ja [dža]

jha [džha]

ña [ňa]

ya [ja]

śa [ša]

Mūrdhanya

(Nosové)

ṛ [r]

ॠ 
ṝ  [rr]

ṭa

ṭha

ḍa

ḍha

ṇa

ra

ष 

ṣa [ša]

Dantya

(Za zuby)

ḹ  [ll]

ta

tha

da

dha

na

la

sa

Oṣṭhya

(Rtové)

u

ū [ú]

pa

pha

ba

bha

ma

va

 

(Dvou zvuké)

e [é]

ai

o [ó]

au

 

 

 

 

 

 

Anusvara = ṃ – v devanagarī značeno tečkou nad písmenem: na konci slova se vyslovuje jako normální m a uvnitř slova se vyslovuje v závislosti na následujícím písmenu, tak že se vyslovuje dle třetího sloupce od konce tabulky v závislosti na řádku ve kterém se následující písmeno výskytuje. ( př.saṃyoga [saňjóga] )

 

Visarga = ḥ – v devanagarī značeno dvojtečkou: v jižní Indii se většinou nevyslovují vůbec (nesprávně dle gramatiky), a správně se slovo s visatou, vždy na konci verše čte tak, že nám opakuje a prodlouží samohlásku před visargou samotnou (př.  ṣāntiḥ [šántyhý]) a uprostřed verše existují dvě možnosti čtení – buď se vyslovují stejně jako na konci verše či dle následujícího písmene se čte po ka, kha jako ch; po pa a pha jako f; po s, ṣ, ś, se daná souhláska zdvojí (př. ṣāntiḥ ṣāntiḥ ṣāntiḥ [šánty-š-ánty-š-ántyhý] )

 

ज= j, se  čte jako , avšak pokud po něm následuje ñ tak se vyslovuje jako G.

 

Setkají li se dvě samohlásky tak se jejich výslovnost mění a + i = é; a + u = ó; a + r = ar; a + é = ái; a + ó = áu