Česko-sanskrtský slovníček

 

 

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

 

Výslovnost sanskrtského přepisu

Vysvětlivky zkratek

Další slovníky

 

A (zpět na začátek)

 

Abhāva = neexistence, nepřítomnost mentálního postoje

Abhaya-mudra = mudra nebojácnosti, pokrčená pravá ruka, směřuijící vpřed s prsty u sebe

Abhijatasya = průhledný, očištěný

Abhimanan = připoutanost, pýcha, identifikace s tělem, iluze "já" a "moje"

Abhimata = predispozice, volba, touha

Abhiniveśa = strach ze smrti, jedna z kleś zmiňovaná v PYS

Abhyanga = ayurvedská masáž

Abhyasa = opakovaná praxe

Ācarya = učitel, učící vlastním příkladem

Adharma = opak dharmy = nepravost, odmítání řádu věcí

Adhjāsa = superimpozice, přiřčení charakteristiky jedné věci, věci druhé

Adhikārin = člověk, který je považován za způsobilého pro duchovní cestu

Adhimātra = intenzivní, rychlý, silný

Adho = dolů, pod

Adhyātma = týkajicí se ātman, spirituální

Advaita = nedvojnost, označení filosofie, která vesmí chápe ve smyslu jediného principu který je vším

Āgama = výpověď hodná důvěry

           = posvátný text

Agni = oheň, též bůh ohně

Agnisāra kriya = technika pumpování břichem

Ahankāra = ego, jáství

Ahimsa = nenásilí, jedna z pěti yam – PYS

Ajñā = přikazovat, vnímat

Ajñā cakra = šestá cakra, v oblasti mezi obočím

Akliṣṭa = nezaberven, nerušen, bez bolesti

Akṣara = jiný název pro AUM

          = nepomíjející

Ālambana = podklad, ležící na, důvod, základ

Ālasya = fyzická lenost, apatie

Ālinga = beze znaku, neprojevená, za rozlišitelným

Ālocaka = způsobující vidění

Āma = to co poškozuje a oslabuje, toxické zbytky,

Amrita = nesmrtelný, božský nektar

Anāhata = nedotčený, nezraněný

Anāhata cakra = čtvrtá cakra, v oblasti srdce

Ānanda = blaženost, absolutní radost, extáze

Ānandamāya kośa = pátý z pěti obalů těla (koś), tělo blaženosti, kauzální tělo

Anavastha = nestálý, klouzající dolů

Anga = úd, končetina

        = v gramatice infinitive

Angula = prst

          = míra délky v ayurvedě

Angustha = palec

Añjalī mudra = mudra nejvižší odevzdanosti, spojení dlaní s vytvořením prohlubně, umístěna před hrudník nebo čelo nebo nad hlavu

Anna = jídlo, potrava

Annamāya kośa = první z pěti obalů těla (koś), tělo potravy = fyzické tělo

Annavāhisrotas = kanály v těle nesoucí jídlo, zažívací systém

Antaḥ = konec, sahající k, limit

Antaḥkārana = vnitřní nástroj, který umožňuje člověku myslet, cítit, pamatovat a rozeznávat

Antar = ve vnitř, mezi, uprostřed

Antar kumbhaka = zádrž dechu po nádechu

Antarāyah = překážky

Anu = atom, nejmenší

      = orální tradice

Anubhūta = vnímán, rozuměn, porozuměn

Anuloma = s proudem, v přirozeném směru

Anumāna = logické uvažování, dedukce

Anupāti = naslédující jako důsledek

Anuśāsanam = učení, doktrína, instrukce

Anya = rozdílný, jiný

Ap/apah = voda

Apāna = jedna z pañcaprān, směřující dolu. Má na starost vylučování. Sídlí ve spodní části trupu

          = špína, odpady těla

Aparāmṛṣṭa = nedotčený, neovlivněný

Aparigraha = nehromadění, nechamtivost, chudoba

Api = též, také, opět

Aprakāśa Bindu = centrum dechu, bod v prodloužené míše

Apunya = opoak punyi = špatný,zlý, bez zásluh

Āranyaka = texty určené pro obyvatele lesa (vānaprasthy). Zabývají se významem a interpretací rituálních obětí (yajña). Některé z brzkých Upaniṣad se též řadí k těmto textům

Arcana = rituál

Ardha = poloviční

Arekha = asymetrický

Artha = důvod, význam, esence

        = bohatství, jeden z cílů života, který je potřeba přejít

Arupa = bez formy

Arya = označení člověka na duchovní stezce = ten který směřuje vzhůru

       = označení indické rasy

       = mistr, pán

Asampramoṣah = neukraden, neztracen, bez přídavku, zadržen bez stráty

Āsana = poloha těla, která by dle PYS měla být příjemná a stabilní (sukha, stira)

Āsanna = blízko, rychle

Āśaya = zásoba, odpočívadlo

Āsevita = praktikováno, kultivováno, živeno

Aśva = kůň

Aśvinī mudra = mudra při které se opětovně zapínají svaly kolem svěrače

Asmitā = egoismus, jedna z kleś

Āśrama = místo kde se shromažďují adepti duchovní cesty – poustevna, chrám…..

            = označení pro životní stádia, kterými má člověk projít aby splnil povinnost vůči společnosti (brahmacarya, grhasta, vānaprastha, sanyāsa)

Aṣta = osm

Aṣṭāṅga = sestávající se z osmi údů, nejčastěji je referováno k osmi stupňům v PYS

Asteya = nepřivlastňování si, nekradení, jedna z yam, zmiňována v PYS

Asthi = kost

Asthivāhasrotas = kostěné kanály, kostra

Aśuddhi = nepatřící do systému, nečistota

Atadrupa = jiná forma, než kterou je doopravdy

Atha = nyní, teď, první.

       = V BG též synonymum pro boha

Ātma(n) = nejniternější podstata člověka, individuální duše avšak někdy používáno pro svrchované Já

Átmavicāra = dotazování se: "Kdo jsem Já?", jedna z praxí jñāna jógy. Propagována především Šrí Ramanou Maharišim

Aum = prapůvodní mantra, je označovína za základní kosmickou vibraci

Avasthānam = stabylita, usazení, spočívání, zůstání

Avatār = vtělení boha na zemi

Avidya = nevědomost, jedna z kleś zmiňovaná v PYS

Avirati = sensualita, chtíč

Ayurveda = tradiční indické léčitelství

 

B (zpět na začátek)

 

Baddha = svázaný, utažený, spoutaný

Baka = jeřáb
Bahir kumbhaka = zádrž dechu po výdechu

Bandha = vazba, pouto, zámek – jde o techniky, které tlakem či podtlakem blokují uzavírají části těla a brání průchodu prány (krom jiných věcí)

Basti = nasátí vody do střev, jedna z śatkarem popsána v HYP

        = marmový bod v oblasti podbříšku

Bhadra = úspěšný

Bhajan = duchovní píseň

Bhagavadgīta = zpěv vznešeného, základní filosoficko-náboženský spis hinduismu, který je částí Mahabhāraty

Bhakti = oddanost, láska, připoutání, uctívání

Bhakti yoga = jóga lásky a citu, viz. druhy jógy

Bhara = nosíc, podporující

Bharadvāja = Světec, který napsal Manu Samhitu

Bhastrika = kovářské měchy, prānāyāmické cvičení, kdy se aktivně vydechuje a nadechuje do hrudníku

Bhāṣya = komentář, výklad

          = mluvení, řečnění

Bhāti = světlo, nádhera, skvostnost

Bhāva = stávající se, jsoucí, existující,

         = jakýkoliv stav těla či mysli, způsob myšlení a cítění, názor, dispozice

Bhāvana = způsobující bytí, manifestující se, kultivující, rozvíjející

Bhāvanam = porozumění skrze pocity, absorbování, realizace

Bhāva-roga = nemoc světskosti

Bhaya = strach, zděšení, nebezpečí

Bheka = žába

Bhoga = materiální, smyslový požitek často dáváno do opozice k józe

Bhogi = opak jogína, ten který si užívá smyslů bez omezení, a pro kterého je požitek životním cílem

Bhramara = velká černá včela

Bhramarī prānayāma = dechové cvičení, kdy se při výdechu bzučí jako včela

Bhrānti = falešný vjem, zamění něčeho za něco jiného, pokládání něco za existující

Bhujā = paže, ruka

         = křivka, stočení (hada)

Bhūmi = země, půda

          = krok, stupeň

Bhūta = prvek = éter, vzduch, voda, oheň, země

Bīja = semeno

Bīja mantra = označení pro krátké mantry ze kterých poznání roste jako strom ze semene

Bindu = bod, tečka, zdroj

Bodhi = perfektní znalost, osvícení

Brahma = bůh stvořitel, základní hinduistické božstvo, zobrazován se čtyřmi hlavami, knihou, džbánkem vody

Brahmacarya = vedení každodenního života dle brahmánských standardů, jedna z yam dle PYS. Většinou je překládána jako zdrženlivost, pohlavní, řeči, smyslů.

                   = životní stádium student dle varnaśrama dharmy

Brahmamuhūrta = příznivý čas pro meditaci cca 1,5 hodiny před úsvitem

Brahman = označuje nejvniternější podstatu veškeré skutečnosti, většinou rozdělována na saguna a nirguna brahman. S a bez kvalit hmotné přírody.

Brahmany = jsou texty vysvětlující pravý význam oběti (yajña)

Buddhi = překládá se jako inteligence, vyšší mysl, intelekt, vyšší poznávací schopnost

 

C (zpět na začátek)

 

Ca/cha = a, též, také, navíc

Caitanya = vědomí, duše, inteligence

              = reformátor Vaišnavské víry, kolem v 15 st.n.l.

Cakra = kruh, označení pro centra pránické energie

Cakṣu = oko, orgán vidění

Candra = měsíc

Caraka = potulný duchovní student, poutník

           = druh rostliny

           =spisovatel jedné ze tří hlavních ayurvedských knih

Catur = čtyři

Cela = (v hindi) student, žák gurua, reprezentant

Cetana = vědomí, uvědomující, inteligentní

Chandas = věda o přednesu

             = vůle touha záměr

Cikitsā = praktikum či věda medicíny, léčba

Cit = čisté vědomí

Citta = obsah mysli, mysl, myslící substance, občas též vědomí

 

D (zpět na začátek)

 

Dakṣiṇa = pravý, jih

           = dar, dotace, často užívána pro označení daru žáka svému učiteli po skončení výuky

Daṇḍa = hůlka, narovnat

Dama = sebeovládání, ovládnutí smyslových činností

Darśan = vidění, pozorování

           =označení pro šestici základních indických filosofií vycházejících z véd (samkhya, yoga, nyāya, vaiśeṣika, mīmansa, vedanta)

           = milost gurua či božstva

Daurmanasya = smutek, melancholie, zoufalství

Dāsya = otrocká služba

Deśá = bod, místo, region

Deva = bůh, v hierarchii pod Brahmou, Viṣṇuem a śivou

Devanāgarī = písmo sanskritu a hindi

                 = "písmo božího města"

Devī = bohyně jak na úrovni devů tak na úrovni absolutního

Dhamani = označení pro tubulární útvar jako cévy a nervy

Dhanu = luk

Dhārana = "držet, udržovat"

            = koncentrace, soustředění

Dharma = lze ji chápat jako vesmírný řad, který se na jednotlivce vztahuje v podobě jeho věčné povinnosti. (př. dharma ohně je hřát)

Dhātu = označení tkáně v ayurvedě

         = vrstva, dílčí část

         = v gramatice jde o kořen slova

Dhauti = promývání pročišťování

Dhyāna = meditace

Dīrgha = dlouho ( v čase a prostoru), vysoký, hluboký

Doṣa = označení pro tři esence v ayurvedě, které svou nerovnováhou vyvolávají nemoci. Jsou to vāta, pitta, kapha.

        = defekt, chyba, imperfekce

Draśta – pozorovatel, svědek, duše, Já, Atman – z kořene dṛś

Dṛś = vidět, znát, rozlišit

Dṛṣṭa = viděné, slavné

Dṛśṭi = vidění, zření (též pomocí vnitřního zraku), zrak

Duḥka = bolest, utrpení, smutek, nepříjemnost

Dvaita = dvojná filozofie, ve zkratce vymezení boha mimo člověka, že člověk nikdy nedosáhne úplné jednoty. Filosofický systém stojící proti advaitě.

Dveṣa = nenávist, odpor, nepřátelství, jedna z kleś zmiňována v PYS

Dvi = dvě, obě

 

E (zpět na začátek)

 

Eka = jedna, jediný

Ekāgra = jednobodovost, upření pozornosti na jeden bod, ponořen v, vnímavý

Ekākṣara = jediná věčná věc, jedna slabika, označení Aum

Eva = též, spojeno s, vskutku, sám, pouze

= pohybující se, rychlý

 

F (zpět na začátek)

 

G (zpět na začátek)

 

Gaṇḍa = tvář, strana obličeje
Ganeśa = překonavatel překážek = hinduistické božstvo se sloní hlavou

Garuda = orel, na kterém létal bůh Viṣṇu

Gāyatrī = označení pro mantru, kterou recitoval každý brahmana ráno a večer.

           = označení pro způsob veršování

           = personifikována jako manželka Brahmy, matka čtyř Ved

Gheranda = světec, který sepsal gheranda samhitu, jedno ze základních děl hatha jógy

Ghī = přepuštěné máslo

Gīta = zpěv

Go = kráva

Grahana = proces poznávání či porozumění, získání jakékoliv vědy, podstupující

             = orgán ze kterého se v těle uvolňuje teplo, má ležet mezi žaludkem a střevem

Grahītṛ = ten který přijímá a slyší, pozorovatel, vědoucí

Grāhyeṣu = znalost, objekt poznání, poznávané

Granthi = uzly, místa kde může dojít k blokaci pány vlivem charakterových vad

Gṛhastha = hospodář, držitel domácnosti, jedeno ze čtyř životních stádií, někdy též psáno jako gṛhasta

Guna = tři základní přírodní síly, jejichž disbalanc uvádí věci do pohybu – tamas, rajas, satva

Guru = duchovní učitel, ten který osvětluje temnotu pochybností

 

H (zpět na začátek)

 

Ha = měsíc, nebe, ráj, umírání, forma Śivy, voda, krev

     = vskutku, opravdu

Hala = pluh

Hamsa = labuť

           = muž s nadpřirozenými schopnostmi

Hanuman = vtělení boha Śivy do opičí podoby, postava Ramāyāny

Hasta = ruka, dlaň

Hatha yoga = ha= měsíční, tha= sluneční, kdy skrze cvičení fyzické a dechové dojde k vyrovnání těchto principů v těle a pak se přistupuje k duchovním technikám v podobě manter a práce s cakrami

Hrasva = krátký, malý, slabý

Hṛdaya = srdce, či oblast kolem něj

 

I (zpět na začátek)

 

Iḍa nāḍī= jedna z hlavních nādī v těle, ústící do suṣumny, měsíční, chladivá, ženská, s koncem v levé nosní dírce

Indra = vládce nižších bohů

Indriya = smysly dělí se na smysli poznání (čich, hmat, zrak, chuť, sluch) a konání (vylučování, rozmnožování, pohyb, uchopování, mluvení)

Īśa = pán, mistr, nejvyšší

Īśvara = Pán vesmíru, zdroj, božství – nekonečný, beztvarý, vševědoucí

Īśvarapranidhāna = oddanost či odevzdání se bohu, jedna z niyam viz. PYS

Itaratra = jinde, jinak

Itareṣām = pro ostatní, z ostatních

Itihāsa = tradice, legenda, hrdinná historie

           = nejčastěji je referováno k Mahabhāratě či Rāmāyāně

Iva = jako, jako by, stejným způsobem

 

J (zpět na začátek)

 

Ja = zrozen, pocházející z, vytvořen

Jāgrat = bdělí stav, bdění

Jai = vítězství

Jala = voda, tekutina

Jaladhara bandha = uzávěr krku

Jala neti = promývání nosu vodou

Jānu = koleno

Japa = šeptání

        = tiché opakování, většinou mantry na mále (Indický růženec)

Jaṭhara = břicho

           = tvrdý, pevný

Jīva = ten kdo žije v těle, individuální duše

Jīvanmukta = člověk vysvobozený z iluze již v tomto životě

Jñāna= moudrost, vyšší poznání,

Jñāna yoga = [gňána] jóga moudrosti a poznání, jeden ze čtyř druhů jógy

Jñānendriya = smysly poznávání – zrak, čich, sluch, hmat, chuť

Jyotiṣ = světlo

Jyotiṣa = astronom

          = formule pro vyhánění zlého

 

K (zpět na začátek)

 

Kaivalya = duchovní nezávislost, svoboda, odpoutání se

Kāka = vrána

Kāla = časová jednotka, doba potřebná pro činnost, užívána při recitaci manter, prānāyāmně…..

       = černý

Kali yuga = jedna ze čtyř epoch, doba největšího úpadku, která začala se smrtí Kršny cca pře 5000 tisíci lety

Kāma = bůh lásky

         = láska, chtíč, jeden z cílů života, které je potřeba překonat

Kanda = centrum energie v jemnohmotném těle, nejpravděpodobněji v oblasti pod pupkem

Kapālabhāti = zářící lebka, dechové cvičení, aktivní výdech z břicha pasivní nádech. Jena z śatkarem

Kapha = hlen, pomalost, stabilita ….. jedna z ayurvedských doś

Kapota = holub

Kārana śarīra = příčinné tělo, zkládající se z ānandamāya kośi

Kārikā = doktrína, stručný veršovaný popis (hlavně užívaný v Indické filozofii)

Karma = čin, akce

          = označení osudu v závislosti na činnostech předchozích, ať už tohoto či minulého rození

Karma yoga = jóga činu a konání. Viz. druhy jógy

Karmendriya = orgány konání = mluvení, uchopování, chození, vylučování, rozmnožování se

Karṇa = ucho

Karuna = soucit, lítost, milost

Kāya = tělo

Kīrtana = opěvování Boha. Nejčastěji ve skupině za doprovodu hudebních nástrojů a jednoduché melodie. Vede k připomínání boha a občas extatickým stavům

Khecarī mudra = mudra při které se jazyk sune po horním patře co nejdále, v ideálním případě až k začátku nosohltanu

Kīlaka = klín, upevnění

Kīrtana = společné hlasité zpívání jmen Boha

Kleśa = trápení, utrpení. PYS jich vyjmenovávají pět: avidya, asmita, rāga, dveśa, abhiniveśa

Kliṣṭa = nucený, zraněný, bolestivý, mučený

Kona = úhel

Kośa = nádoba, obal = označení pro pět obalů/těl člověka: Annomāya, Prānamāya, Manomāya, Vijñánamāya, Ánandamāya.

Kriya = činost, praxe = většinou jde o označení očistných technik v hatha józe či PYS zmiňují tapa, svādhyāya, īśvara pranidhāna jako kriya jógu. Též jde o moderní směr jógy vyučovaný Višvánandou.

        = v gramatice označuje skloňované sloveso

Krodha = hněv

Kṛṣṇa = černý, tmavý

        = osmý avatár boha Viṣṇua, hlavní mluvčí Bhagavadgīty

Kṣetra = pole

Kṣetram = referováno k aktivačním bodům caker na přední straně těla

Kṣīṇá = vyplýtvaný, ztracený, zničený, oslabený

Kumbhaka = zastavení či zádrž dechu

Kundalinī = stočený had, potenciální energie spící v muladhāra cakře.

Kūrma = želva

 

L (zpět na začátek)

 

Lakṣa = znaménko, znak, cíl

         = body na těle, na které se dá meditovat

Lakṣmī = bohyně štěstí, manželka Viṣṇua

Lāya yoga = jóga rozpuštění, vstřebání

Likhita = malovaná, psaná

Līla = božská hra

Lingam = podoba vtělení boha Śivy

           = falus, mužský pohlavní orgán

Loka = oblat, region, stát, provincie

        = v józe je často referováno k sedmi lokám, Bhu = země, Bhuvar = prostor mezi zemí a sluncem, Svar = Indrovo obydlí mezi sluncem a polárkou, Mahar = oblast za polárkou, obývaná světcem Bhrigu a dalšími, kteří přežívají zničení světů, Janar = obývaná Brahmovým synem Sanat kumárou, Tapar = obývána světci, kteří dosáhli vairāgyi a Satya, též zvána Brahma lóka obývaná Brahmou, tvořitelem. Některé další texty zmiňují dalších sedm nižších regionů

Lota = konývka určená pro provádění neti

 

M(zpět na začátek)

 

Ma = měřit

Madhya = střední, střídmý

Madovaha srotas – kanály nesoucí tuk

Mahā = velký

Mahāsamādhi = místo kde mistr opustil své tělo, a označení tohoto děje

Mahattva = velikost, rozlehlost

Maitrī = přátelství, přátelskost, dobrá vůle, benevolence

Mahābhārata = významné indické dílo, ve kterém byla vyřčena Bhagavadgīta

Māya = závoj, iluze zastírající pravou skutečnost (též personifikovaný aspekt Devī)

Mala = nečistota, prach

Māla = růženec nejčastěji se 108 korálky

Māṃsa = svalová tkáň, myšlenek, mentální

Manana = uvažování, promýšlení, meditace na vnitřní význam, koncentrování mysli na jedno

Manas = nižší mysl

Mandala = kruh, oblouk = mystické symboly, kulového tvaru

Managala = úspěšný

Manipūra cakra = třetí cakra, v oblasti solárního plexu

Manomāya kośa = třetí z pěti obalů těla (koś), tělo mysl

Mantra = pročišťovač mysli, božství uložené do zvuku, účinné vibrace

Manu samhita = text shrnující zákony starověké indické společnosti, které jsou stále velmi živé

Marga = cesta

Marīci = částice světla, jeden ze světců

Marma = zranitelný bod či část těla, akupresurní bod

Mātra(ā) = jednotka, míra, kvantita, počet

Mātsarya = závist, žárlivost

Matsya = ryba

Matsyendra = učitel jógy

Mauna = dobrovolné mlčení za účelem duchovního pokroku

Mayura = páv

Meda = tuková tkáň

Meru = posvátná hora, kolem které se vše pohybuje

        = na māle (růženci) je prominentním korálkem

Meru-danda = páteř

Mīmansa = jedna filosofická škola z šesti darśan, označována též jako ateistický ritualismus

Mithya = zdánlivý, iluze, nereálný

Moha = poblouznění, ztráta vědomí, pobláznění, rozptýlení, bláznovství

Mokṣa = konečné osvobození, synonymum pro kaivalya a mukti

Mridu = jemný, pomalý, něžný

Mudita = potěšený, rozradostněný

Mudrā = pečeť

         = symbolické gesto či poloha těla, s popisovanými magickými vlastnostmi, aktivující reflexní body a měnící dýchání

Muhūrta = moment, chvíle, krátký časový úsek

Mukha = ústa, obličej

Mukti = konečné osvobození, synonymum pro kaivalya a mokśa

Mūla = kořen, počátek

Mūlabandha = bandha uzavírající spodní část těla, pomocí aktivace pánevního dna

Mūlādhāra cakra = první, kořenová cakra, nachází se u konce páteře

Mumukṣutva = opravdová a trvalá touha po osvobození a překonání vlastního ega

Muni = "ten který je tichý", světec, asketa

 

N (zpět na začátek)

 

Nābhi = pupek a oblast kolem něj, původ, centrum, centrum kola

Nāda yoga = jóga pracující hlavně se zvukem

Nāḍī =trubkovitý orgán, trubka, energetické dráhy v těle, dle HYP je jich v těle 72 000

Nādī śodhana = prānāyāmické cvičení, kdy nejprve nadechujeme jednou nosní dírkou, pak máme zádrž, vydechneme druhou dírkou a nadechneme druhou dírkou, zádrž…..

Nairantarya = nepřerušovaný, blízký, posloupný, plynulé

Nakra = krokodýl

Nāma = pojmenovaný, nazývaný, jméno

Namaskāra = vzdání úcty

Namaste = božské ve mně vzdává úctu božskému v tobě

Nāsikā = nos

Nāsikāgra = špička nosu

Nasya = náležející, jsoucí v nose

         = podání bylin a olejů nosem

Natarāja = tanečník, označení Śivy

Naukā = loďka

Nauli = příčný pohyb břišními svaly, jedna technika ze śatkarem

Nāva = loď

Nava = devět

        = nový, brzký, mladý

Netī = pročištění nosu pomocí slané vody, jedna technika ze śatkarem

Neti neti = ne toto, ne ono = filozofická doktrína kdy vylučujeme vše co nejsme

Nididhyāsana = hluboká a opakovaná meditace, následný supeň manany

Nidrā = bezesný spánek, jedna z pěti modifikací mysli

Nir = bez

Nirbīja = bez semene

Nirodha = uvěznění, kontrola, potlačení, ovládnutí, ztišení, nasměrování, utišení

Nirvāna = stav absolutní blaženosti, a poznání absolutna

Niyama = osobní disciplína = Čistota [śauca], spokojenost [santoṣa], odříkání [tapaḥ], studium [svādhyāya], odevzdanost bohu [īśvarapraṇidhāna]

Nyāsa = umístit, vložit, upevnit

Nyāya = filosofie z šestice darśan, zabývá se analytickým a logickým zkoumání podstaty věcí

 

O (zpět na začátek)

 

Ojas = koncentrovaná psychická energie,

Oṣadhi = léčivá bylina, lék, bylina

 

P (zpět na začátek)

 

Pāda = chodidlo, noha

Padāṅguṣṭha = palec u nohy

Padma = lotus

Panca = pět

Pancaprāna = označení pro pětici prán v těle = prāna, apāna, udāna, samāna, vyāna

Pāpa = zlý, špatný

Pāndu = bledý

          = otec Arjuny kterému je vyjevena Bhagavadgīta

Param = vyšší, extrémní, transcendentní, nejlepší

Paramahaṃsa = asketa vyššího řádu, muž který ovládl své smysly, schopný rozlišit reálné od nereálného

Paramāṇu = nejmenší částice, atom

Pari = okolo, kolem, plně, bohatě, naproti

Parivrta = přetočený

Paścima = západním směrem, záda

Piñcha = křídlo

Pingala = jedna z hlavních nādī v těle, ústící do suṣumny, sluneční, teplá, mužská, s koncem v pravé nosní dírce

Pitta = žluč, brysknost, inteligence, hněv ….. jedna z ayurvedských doś

Pracchardana = vydechující, vylučující, zvracející

Prajñā = moudrost, znalost, inteligence, rolišování, zároveň sloveso znát, porozumnět

Prakṛti = materiální svět, skládající se ze tří gun

          = přirozená podoba či stav

          = základní stav, přirozenost, dispozice

          = zosobněná v podobě prabohyně

Pramāda = intoxikace, šílenost, zanedbávání, nestarání se

Pramāṇa = správné poznání či vnímání, skutečná znalost

             = standard, míra

Prāna = obecné označení energie, která proniká vším

         = jedna z pañcaprān, má na starosti to co přijímáme smysli, sídlí v hrudníku

         = dech

Prānāmāya kośa = druhý z pěti obalů těla (koś), tělo prānické = nādī, cakry

Praṇava = posvátná slabika Aum

Prānāyāma = práce s vnitřní energií, nejčastěji v podobě dechových cvičení

Praṇidhāna = snaha, pozornost, hluboká zbožná meditace, silné přání, modlitba

Prasāda = milost, dobrota, pomoc, zprostředkování

            = jídlo prezentováno božstvu, před jeho požitím

Prasādana = jasný, utišující, povzbuzující, pročisťující

Prasārita = protažený, expandovaný, rozprostřený

Pratiṣedha = odpuzení, prevence, držení zpátky, střežení, zakázání, odmítnutí

Praśvāsa = fyziologický výdech

Pratiṣṭha = pevně stojící, spočívající, vedoucí, základ

Pratyahāra = odtažení smyslů, pátý z osmi stupňů aṣṭangy

Pratyakṣa = přímý vjem, před očima, viditelný, čistý, projevený, přímý

Pratyaya = víra, důvěra, pevné přesvědčení, porozumění, idea

             = mentální zážitek

Pravṛtti = aktivita, postup, funkce, inklinace, rozvoj

Prayatna = udržující úsilí, snaha, pečlivě, horoucně

Punya = čestnost, zásluha, dobrá činnost, čistý, svatý, příznivý

Pūraka = "naplňující", nádech

Purāna = příběhová vyprávění o bozích a bohyních indického panteonu, světcích a polobozích přibližující filozofii v podobě příběhů

           = "patřící starým časům"

Puruṣa = duch, duše, nejvyšší bytí, zdroj vesmíru, duše v podobě pozorovatel uvnitř každého

          = občas též člověk

          = v gramatice se jedná o osobu (pvní, druhá, ….)

Pūrva = východ, východní, před, předek, přední, předchozí

 

(zpět na začátek)

 

(zpět na začátek)

 

Rāga = touha, přání, chtíč, jedna z kleś zmiňována v PYS

        = hudební stupnice

Rāja = král

Rāja yoga = někdy též nazývaná aṣṭanga, postupující skrze kontrolu těla a mysli, pomocí 8 údů = yama, niyama, āsana, prānāyāma, pratyahāra, dhyāna, samādhi, jedna ze čtyř hlavních cest jógy.

Rajas = jedna ze tří gun, v kvalitě vášně a činnosti

Rakṣaṇa = ochránce, ochrana, střežení, hlídání

Rākṣasa = démon, zlý duch

            = jedna z osmi forem manželství

Rāma = sedmý avatár boha Viṣṇua, hlavní postava Ramāyāny

Ramāyāna = důležitý indický epos

Rāsa = chuť

        = tanec praktikovaný pasačkami s Kṛṣṇou

Rasanā = jazyk, orgán chuti

Recaka = výdech, vypuzení

Reinkarnace = převtělování, znovuzrozování

Roga = nemoc, rozbíjející sílu

Rṣi = světec, zřec

Rudra = řvoun, jedna z forem Śivy

Rūpa = vnější podoba

 

S (zpět na začátek)

 

Sa- = s-

Śabda = zvuk, ruch, slovo, tón

Sādhana = cílená, pravidelná duchovní praxe

Sādhaka = člověk, který praktikuje sādhanu, aspirant

Sādhu = člověk, který odřekl svět a snaží se dosáhnout nejvyššího

Sahasra = tisíc

Sahasrāra cakra = sedmá cakra, již nenáleží úrovni těla, a přístup do ní je pouze skrze milost nejvyššího

Sākhya = pocit přátelství, intimity

Śakti = tvořivá energie

Śalabha = kobylka, luční koník

Śama = zklidnění mysli, klid, odpočinek, vyrovnanost, nepřítomnost vášně

Samādhana = jednobodové soustředění, kontemplace též často překládána jako koncentrace

Samādhi = nejvyšší integrace, cíl duchovní cesty

Samāna = jedna z pancaprān, dohlíží na trávení, sídlí ve středu těla

Samāpatti = potkávání, propojení, shledání, nabývající originální podobu

Saṃhāra = dohromady, naakumulovat

            = používáno pro označení konce vesmíru, po uplynutí čtyřech yug.

Samhita = psaná sbírka

Samkhya = číslo, vypočítávat

              = filosofie z šestice darśan, zabývá se analytickým a logickým zkoumání 25 tattev

Sampatti = štěstí, prosperita, naplnění, úspěch

Samprajñāta = rozlišovat, yogīn, který má ještě vědomí

Samsāra = cyklus zrození, smrti a opětovného rození

Saṃśaya = nerozhodnost, váhání, položení se ke spánku či odpočinku

Samskāra = otisk minulých skutků v mysli, dojmy, podmíněné chování, stopy

               = očistné obřady (12 za život hinduisty)

Saṃskṛta = kultivovaný, čistý, připravený, úplný, posvěcený

Sandhi = v sanskrtské gramatice jde o jev kdy u špatné výslovnosti dvou písmen posleního a prvního písmene dvou následujících slov dojde k jejich spojení a přeměně výslovnosti

Saṅga = většinou užíván ve smyslu společnosti př. sādhusaṅga

         = kontakt s, vztah, družení se, připoutanost, přání

Śankhaprakṣālana = jedna z očistných technik trávicího traktu, za pomoci slané vody doslova "promytí lastury".

Sankalpa = předsevzetí, odhodlání, vůle, účel

Santośa = spokojenost, jedna z niyam v PYS

Śānti = mír, ticho, odvrácení bolesti,

Sanyās = čtvrtý a poslední ašram lidského života, a zaměření se na hledání absolutního, zřeknutí se světského života

Sanyāsīn = člověk který přijal sanyās

Sapta = sedm

Sarasvatī = bohyně moudrosti a umění, manželka boha Brahmy

Śarīra = tělo, většinou v kontextu Sthūla, Sūkṣma, Kārana

Sarva = všichni, celý

Sarvāṅga = celé tělo

Śāstra = posvátné texty či invokace

          = meč

Sat = bytí

      = pravda

Ṣat = šest

Ṣatkarma = šestero očistných technik zmiňovaných v Hatha józe

Ṣatsampati = šest vlastností, které má splňovat adept vedanty = sama, dama, titikṣa, uparama, samādhana, śraddha

Satsanga = setkání duchovní společnosti, či žáků s guruem

Sattva = jedna ze tří gun, v kvalitě dobra

Satya = pravdivost, nelhaní, jedna z yam, zmiňována v PYS

Sauca = čistota,jak fyzická tak psychická, jedna z niyam, zmiňována v PYS

Śava = mrtvé tělo

Śeṣa = zbytek, zůstatek

       = tísícihlavý had, na kterém odpočívá Viṣnu, znak nekonečna

Setu = můstek, vyvýšená země mezi poli, přehrada

       = poutat

Setubandha = referuje k mostu postaveném zvířaty mezi Lankou a Indií v Rāmāyaně

Seva = služba

Siddhi = nadpřirozené schopnosti

Śikṣā = učení, tréning, um, touha něco dokončit

        = též se užívá pro označení žáka

Simha = lev

Śīrṣa = hlava

Śiva = příznivý, dobrotivý, přátelský = jeden ze tří nejvyšších božstev, ničitel a osvoboditel, zobrazován s trojzubcem, kobrami, mālou a bubínkem. S modrým hrdlem

Smarana = vzpomínán

Smrti = vzpomínky

        = náboženské texty

Śradha = víra

Śrāvana = naslouchání

Śruti = zjevené texty, kterým je nasloucháno, výpověď

Śuddha = čistý, pročištěný, jasný, bezchybný

Sukha = příjemný, bez úsilí, jemný

Sūkṣma = malý, jemný, tenký, úzký

Sūkṣma = Jemný, nepatrný

Sūkṣma śarīra = jemnohmotné tělo, zkládající se z pranamāya, manomāya a vijnānamāya kośi

Sumeru = výstupek na mále kde začínáme a končíme

Supta = ležící

Sūrya = slunce, bůh slunce

Suṣumna = hlavní nādī vedoucí skrz páteř a skrze cakry, skrze ní se zvedá kundalinī

Suṣupti = nevědomí, hluboký spánek

Sūtra = šňůra, nit

        = text který v podobě aforismů zhušťuje poselství

Sthira = pevný, tvrdý, kompaktní, pevný, nehybný

Sthiti = stojící, zůstávající, obývající

Sthula śarīra = hrubohmotné tělo, zkládající se z annomāya kośi

Styāna = lenost, apatie, hutnost, hustý

Sva = vlastní (mé, tvé, jeho….)

Svādiṣṭha = sladkost, příjemná

Svadisthāna cakra = druhá cakra, nalézá se v úrovni podbříšku spojena se sexualitou, polaritou, emocemi. Oranžová barva a slabika Vam jsou jejími symboly

Svadhyāya = studium, jedna z niyam viz. PYS

Svāmī(n) = "já jsem svůj" mistr, vlastník, ve smyslu duchovního učitel, mistr nad smysli

Śvāna = pes

Svapna = sen, snu podobný stav, spánek, ospalost

Svara = zvuk, tón, přízvuk

         = v sanskrtské gramatice označuje samohlásku

         = v józe se používá též pro plynulý proud vzduchu jednou nosní dírkou

Svarūpa = vlastní podoba

Śvāsa = fyziologický nádech

 

T (zpět na začátek)

 

Tāḍa = hora,zvuk, úder (bití do hrudi)

Tāḍā = tehdy, toho času, v tom případě

Taijasa = skládající se či pocházející ze světla, jasný

Tajja = vyklíčit z, vyprodukovat (tad = tohle; ja = zrodit se)

Tamas = jedna ze tří gun, v kvalitě nevědomosti, tuposti, temnoty

Tanmātra = jemné elementy = zvuk, forma, chuť, vůně, hmat

Tantra = hlavní bod, charakteristický znak, doktrína, pravidlo, vědecká práce

          = mysticko magické učení zabývající se stvořením a ničením světa, uctíváním boha, dosažením objektů, nadlidskými schopnostmi, a jednotou s bohem

          = dělí se na vamana a dakśina tantru, kde vamana pracující hlavně se sexualitou je v Indii opovrhována sic na západě hlavně rozšířena na úkor dakśina tantry

Tapas = teplo, horko, bolest, utrpení, speciální přísahy

          = odříkání, asketizmus, jedna z niyam, zmiňována v PYS

Tapasya = akt odříkání, spirituální odříkání či činnosti v praxi

Tapatraya = tři bolesti, kterými je člověk podmíněn: 1) bolest způsobená vlastním tělem; 2) bolest způsobena bytostmi v okolí 3) bolest způsobena bohy (přírodní, náhodné události)

Tatah = poté, tehdy, od té doby

Tatra = tam, na tom místě, v ten moment

Tattva = pravda, princip, realita

          =označení pro 25 principů světa , puruśa; prakrti; buddhi; ahamkara; manas; jñānendriye, karmendriye, tanmātry, bhūty

Te = jsou (oni), tyto, tihle

Tha = slunce

Ṭiṭṭibha = malý pták, žijící na pobřeží, vážka,

Tīvra = silný, urputný, přílišný, ostrý

Tejas = zářivost, jas = autorita, spirituální moc, důstojnost…

Titikṣa = trpělivost a tolerance, k protikladům jako chlad a horko, potěšení a bolest, chvála a hana

Trayate = ochraňovat, osvobodit, čistit

Tri = tři

Trikoṇa = trojúhelníkovitá, tvořící trojúhelník

Trātak = Slouží k pročištění očí a mysli. Tato technika se zakládá na upřeném pozorování předmětu, nejčastěji svíčky, jedna z śatkarem zmiňovaných v HYP

Turīya = čtvrtý stav vědomí, stav vědomí totožného s duší, občas zmiňováno jako nadvědomí

 

(zpět na začátek)

 

Ubhaya = oba

Udāna = jedna z pañcaprān, podporuje duchovní rozvoj člověka, sídlí v hlavě a krku

Uddiyāna bandha = zatažení břicha podtlakem

Udgīta = jiný název pro AUM

          = "vznášející zpěv"

Ujjayī = dech vítěze, kdy při dýchání díky stažené hlasivkové štěrbině vydáváme šumivý zvuk

Upādhi = omezující vlastnost

           = náhrada

Upaniṣad = sedět blízko

              = díla vycházející z véd, a rozvíjející jejich filosofii

Uparama = odtažení mysli od okolí a setrvávání u duchovních záležitostí
Uparati= upouštění od činů, které nevedou k udržení zdraví a osvícení

Upaviṣṭa = sedící, usazený, zaměstnaný

Upekṣaṇa = nerozlišování, přehlížení, zanedbávání, neutralita

Ūrdhva = zvednutý, nahoru, vyvýšený, vztyčený

Uṣṭra = velbloud

Utkaṭa = enormní, gigantická, pyšný, obtížný

Utpanna = stoupající, vytvořený, zmíněný

Utthita = vytažený, vstávající (ze židle), počínající

 

V (zpět na začátek)

 

Vaca = mluvení, řeč

Vairāgya(m) = nevášnivost, bezžádostivost, odpoutanost

Vaiśeṣika = filosofie z šestice darśan, klade důraz na důležitost plnění dharmy, materiální filosofie, že vše tvořeno atomy

Vaiśvānara = všudypřítomný, obecný, společný všem lidem

Vaiṣṇava = oddaný boha Viṣṇua

Vajra = blesk

        = zbraň vládce bohů, Indry

Vajrolī mudra = stažení močové trubic

Vāma = levý, ne pravý, nalevo

         = akt zvracení

Vamana dhauti = očista zvracením, jedna z śatkarem uváděná v HYP

Vana = les, dřevo

Vānaprastha = obyvatel lesa, třetí stádium života člověka

Vandana = poklona

Varnaśrama = tradiční rozdělení života do čtyř stádii (brahmacarya, grhasta, vānaprastha, sanyāsa)

Varuna = bůh vod

Vāsanā = nežádoucí tendence mysli, podobné samskārám, které člověka nutí opakovat činnost dokola (zvyky, závislosti)

Vāsiṣṭa = krev

Vastra = plátno, látka

Vastu = realita, objekt, existující, svítání

Vāta = vítr, pohyb, lehkost, roztěkanost ….. jedna z ayurvedských doś

Vāyu = vítr, bůh větru

Vedanta = filosofie z šestice darśan, shrnutí myšlenek ved, jejich vyústění

Veda = věda, dokonalá nauka,

        = čtyři základní hinduistické spisy = Atharva-, Ṛig-, Yayur-, Sāma- veda

Vicāra = reflexe, zkoumání, procedůra, zvažování

Videha = bez těla, odtělesnění

Vidya = zjištění, věda, znalost

Vijñāna = poznání, porozumění, rozlišení, znalost, inteligence

Vijñānamāya kośa = čtvrtý z pěti obalů těla (koś), tělo intelektu (buddhi)

Vikalpa = představivost, iluze, fantazie, halucinace

Vikṣepa = rozptýlení, zmatení, zanedbání

Vinyāsa = pohyb, pozice, pokládat, ukazovat, spojovat

Viparita = inverze

Viparyaya = chyba, špatné porozumění, obrácený, stočený

Vīra = hrdina

Virāma = uhasínání, ukončování, konec

Vīrya = síla, chrabrost, energie, důstojnost, kuráž

Viśeṣa = rozlišování, speciální značka, rozdíl

Viśudhi = kompletní očištění, čistota, svatost

Viṣṇu= jeden ze tří nejvyšších božstev, udržovatel, zobrazován s diskem, kyjem, lasturou, lotosem.

Viśuddhi cakra = pátá cakra, v oblasti krku, spojená se zvukem světlemodrou barvou, a slabikou ham

Vīta = odešlý, ztracený, zmizelý, ukrytý

Vitarka = zvažování, zdůvodňování, hádání, názor, představa

Vivaraṇa = rozebírání komentáře (Bhāṣyi)

             = otevirání, šíření, odkrývání

Viveka = schopnost rozlišovat mezi skutečným a neskutečným (pomíjivým)

Vāyāmá = soutěž, usilování, cvičení, tréning

Vṛkṣa = strom

Vṛścika= škorpion

Vṛtti = válení, kroužení, dynamický pohyb, aktivita, změna, modifikace

      = PYS zmiňuje 5 druhů vrtti: správné a špatné poznání, představivost, bezesný spánek a vzpomínky

Vyādhi = chaos, nemoc

Vyā́khyātana = vysvětlený, do detailu rozebraný

Vyāna = jedna z pancaprān, sleduje oběh energie v těle, sídlí v celém těle

Vyañjana = v sanskritské gramatice jde o souhlásku

              = dekorace, ornament

 

(zpět na začátek)

 

X (zpět na začátek)

 

Y (zpět na začátek)

 

Yajña = oběť (ať v podobě modlitby, sebe sama, činu etc. sic nejčastěji je regerováno k oběti s využitím ohně)

Yama = sebeovládání, sebe kontrola, první z osmi stupňů aṣṭangy

Yamarāj = bůh smrti (někdy zkráceně Yama)

Yantra = "nástroj pro změnu", mystický geometrický diagram, vyjadřující symbol božského principu

Yathā = podle, jako

Yoga = spojení, sjednocení, duchovní cesta

        = jedna z šestice darśan

Yoganidrā = jógový spánek, relaxačně meditační technika v moderní době rozšířena Satjánandou

Yoni = lůno, zdroj, též ženský pohlavní orgán

Yuga = věk, éra – rozeznáváme čtyři satya, dvapara, treta a kali

 

Z (zpět na začátek)

 

Vysvětlivky zkratek:

PYS: Patañjali Yoga Sū́tras

BG: Bhagavadgīta

HYP: Hatha Yoga Pradipīka

 

Další slovníky

Odkaz na další česko-sanskritský slovníček .

Rozsáhlejší anglicko-sanskritský

Termíny kolem jógy

Monier-Williamsův slovník jako knižní scan či k elektronickému vyhledávání, či k program offline vyhledávání