Jñāna jóga 

ज्ञान योग

 

 

Jñāna (gňána či džňána) v překladu znamená znalost, poznání. Jak Ādi Śaṅkarācārya zakladatel filosofického směru advaita vedanty, se kterým je jñāna jóga nedílně spojena uvádí, že cílem života je v prvé řadě poznání Brahman (absolutního). Absolutního, nepomíjejícího, neměnného, blaženého, vědomého, pravdivého……. naší podstatu. Pro jednoduchou představu o vztahu Brahman k materiálnímu projevu se často uvádí přirovnání hliněných nádob a hlíny jako takové. Z hlíny můžou vyvstat nejrůznější tvary = podmíněná skutečnost (mithya) avšak pravou skutečností nádob zůstává hlína (Brahman). Nicméně realita je za touto představou, jelikož jakýkoliv popis je již omezením absolutního (Nirguna Brahman) Proces učení či získávání správného porozumění (vijñāna) je rozdělen do tří stádií śravana = naslouchání, manana = rozjímání a nididhyāsana = osvojení či zvnitřnění a prožití věcí o kterých jsme rozjímali.

 

    V Bhagavad Gītě (13.3), Kṛṣṇa říká, že jñāna se skládá z poznání těla (kṣetra = pole) a znalce (kṣetrajña = znalec pole).Později (13.35) zdůrazňuje, že možné vysvobození z hmotných pout spočívá ve znalosti rozdílu, mezi tělem a jeho znalcem (pozorovatelem)

 

     Cesta jñāna jógy, je popsána jako přímá, ale příkrá stezka k poznání. V textu Vedānta sāra jsou zmiňovány následující čtyři předpoklady pro tuto cestu.

 

Viveka = rozlišování – mezi trvalým a pomíjejícím, skutečným a neskutečným

Vairāgya = nevášnivost či odpoutání od veškerých plodů našich činností

Mumukṣutva = touha po osvobození

Ṣat-sampatti = šestero klenotů

                     śama = klidnost, i navzdory nepříjemnostem, též překládána jako kontrola mysli

                     dama = kontrola smyslů, které neustále baží po prožitcích

                     uparati = upouštění od činů, které nevedou k udržení zdraví a osvícení

                     titikṣā = tolerance, k protikladům jako chlad a horko, potěšení a bolest, chvála  a hana

                     samādhāna = kontemplace, často překládána jako koncentrace

                     śraddhā = víra či důvěra, v učení gurua a písem

 

    Zde se seznámíme s nejznámějšími z technik jñāna jógy. Jako nejznámější a i v Čechách mnoha lidmi prováděná technika ātmavicāra (átmavičára), jak už název uvádí jde o techniku dotazování se na podstatu sama Sebe. Jako pěkný úvod slouží meditace na pozorovatele. Další z technik jñāna jógy je neti-neti (ne tohle, ne tohle) snažíc se vyloučit vše čím nejsme.